Vídeňská operace

Vídeňská operace
konflikt: Východní fronta
{{{alt}}}
Rudá armáda ve Vídni
trvání: 2.–13. dubna 1945
místo: Vídeň
výsledek: Sovětské vítězství
strany
Německá říše Nacistické Německo
Maďarské království Maďarsko
Sovětský svaz Sovětský svaz
Flag of the Bulgarian Homeland Front.svg Bulharsko
velitelé
Německá říše Rudolf von Bünau
Německá říše Wilhelm Bittrich
Sovětský svaz Fjodor Tolbuchin
Flag of the Bulgarian Homeland Front.svg Vladimir Stojčev

ztráty
~20 000 mrtvých
47 000 zajatých[1]20 000 (Vídeň) 5, 000 (okolí)
18 000 mrtvých[2]

Vídeňská operace byla ofenzíva 3. ukrajinského frontu sovětské armády a 1. bulharské armády ve Velké vlastenecké válce, útočící na německá vojska v Rakousku, která trvala od 2. dubna do 13. dubna 1945.

Situace před bitvou

Po pádu Maďarska a neúspěšné německé operaci Jarní probuzení ustoupila německá 6. tanková armáda SS do vídeňské oblasti. Němci zoufale připravovali obranná postavení, která by zastavila postup Rudé armády. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila postup ve směru na Vídeň a na Bratislavu. 25. března překročila sovětská vojska řeku Hron, čímž byla zahájena Bratislavsko-brněnská operace. Na rakouské území vstoupila Rudá armáda 30. března 1945.

Bitva o Vídeň

Monument Rudé armády ve Vídni

2. dubna 1945 zahájila Rudá armáda útok na Vídeň. Objevily se zprávy, že hlavní město Rakouska bylo vyhlášeno otevřeným městem, což však bylo popřeno. Sověti prvního dne obsadili Vídeňské Nové Město, Eisenstadt, Neunkirchen a Gloggnitz. V Rakousku se mezitím vytvořila skupina lidí v čele s rakouským důstojníkem sloužícím v německé armádě Karlem Szokollem, která se pokoušela sabotovat německou obranu a umožnit sovětským vojskům obsadit Vídeň bez boje, aby nedošlo v samém závěru války ke zbytečným ztrátám na životě a na majetku. Vídeň však držela 6. tanková armáda SS, která byla věrna Hitlerovi a která byla připravena bránit Vídeň za každou cenu. Po obchvatném manévru tanků generála Kravčenka se v předměstích Vídně rozhořely těžké pouliční boje, které trvaly týden, než se je Sovětům podařilo dobýt. Střed Vídně tak byl odříznut od zbytku Rakouska a 9. dubna byly zahájeny boje v centru města. K dobývání byly použity i lodě Dunajské flotily, které provedly výsadky, díky nimž došlo i záchraně Říšského mostu (Reichsbrücke), z něhož byly vystříhány kabely vedoucí k náložím. 13. dubna 1945 se vzdali poslední obránci Vídně a boje byly skončeny.

Dohra

15. dubna 1945 se dala sovětská vojska do pohybu a postupovala dále na západ k Linci, kde se nacházely zbytky německého uskupení. 6. gardová armáda zase postupovala na sever na Moravu, kde se zúčastnila bojů o Brno v rámci Bratislavsko-brněnské operace.

Odkazy

Reference

  1. schule.diefenbach.at
  2. schule.diefenbach.at.

Externí odkazy

Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Bělostoku a Minsku Bitva u Brodů Bitva u Smolenska • Obležení Oděsy Bitva o Kyjevský kotel Bitva před Moskvou Pokračovací válka Obležení Leningradu Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov Kerčsko-feodosijská operace Děmjanský kotel Druhá bitva o Charkov Operace Blau Bitva u Voroněže Bitva o Ržev Bitva o Kavkaz Bitva u Stalingradu Operace Uran Operace Saturn Bitva o Velikije Luki Operace Mars Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Sokolova Bitva u Kurska Operace Kutuzov Operace Vojevůdce Rumjancev Operace Suvorov Bitva o Dněpr Bitva o Kyjev • Dněpersko-karpatská operace Žytomyrsko-berdyčevská operace Leningradsko-novgorodská operace Korsuň-ševčenkovská operace Bitva u Kamence Podolského Krymská operace Operace Bagration Bitva v oblasti Tali-Ihantala Lvovsko-sandoměřská operace Jasko-kišiněvská operace Karpatsko-dukelská operace Baltická operace Bělehradská operace Budapešťská operace Viselsko-oderská operace Západokarpatská operace Východopruská operace Bitva u Jasla Boje o Liptovský Mikuláš Východopomořanská operace Operace Jarní probuzení Ostravská operace Hornoslezská operace Bratislavsko-brněnská operace Vídeňská operace • Bitva o Berlín Pražská operace