Ukrajinština

Ukrajinština (українська мова, ukrajins'ka mova)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníUkrajinaUkrajina Ukrajina
MoldavskoMoldavsko Moldavsko
RuskoRusko Rusko
RumunskoRumunsko Rumunsko
BěloruskoBělorusko Bělorusko
SlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
SrbskoSrbsko Srbsko
ČeskoČesko Česko
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Počet mluvčích40 milionů
Klasifikace
PísmoUkrajinská cyrilice
Postavení
RegulátorNárodní akademie věd Ukrajiny (Національна академія наук України)
Úřední jazykUkrajinaUkrajina Ukrajina, PolskoPolsko Polsko (uznáno), RumunskoRumunsko Rumunsko (uznáno),Flag of Crimea.svg Autonomní republika Krym, Flag of Sevastopol.svg Sevastopol ,MoldavskoMoldavsko Moldavsko (Podněstří), SrbskoSrbsko Srbsko[zdroj?]
Kódy
ISO 639-1uk
ISO 639-2ukr (B)
ukr (T)
ISO 639-3ukr
EthnologueUKR
Wikipedie
uk.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ukrajinský jazyk neboli ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, tj. do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor, zvaný ukrajinistika.

Po jazykové stránce je nejvíce příbuzný s běloruštinou, poté s polštinou a ruštinou. Vyvinul se z východních nářečí praslovanštiny.

Rozšíření

Ukrajinština je úředním jazykem druhého největšího evropského státu Ukrajiny. Ve východní a jižní části jejího území si konkuruje s ruštinou která se však od ukrajinštiny zásadně liší. Ukrajinsky se tam mluví hlavně na venkově; na Donbasu a na Krymu je podle ruských zdrojů používanější ruština (na Krymu ukrajinský jazyk považují za mateřský 3,3 % obyvatel [1]), avšak ve střední a především v západní části země ukrajinština převažuje zcela jednoznačně. Vedle Ukrajiny má ukrajinština status oficiálního jazyka také v neuznané separatistické republice Podněstří a v několika obcích ve Vojvodině. Kromě toho používá ukrajinštinu ukrajinská menšina především na východním Slovensku, v jihovýchodním Polsku, České republice, Spojených státech a jinde.

Nářečí

Ukrajinština

Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Zvláštním jevem je tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou slovní zásobou.

Historie

Od 10. století se na Kyjevské Rusi spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Staroruština pronikala do církevních textů od 16. století, o století později už lze hovořit o spisovném jazyku. V 19. století se rozvíjela ukrajinská literatura, čerpající z lidové slovesnosti.

V 19. století a na začátku 20. století byla označována ruskými[2] i ukrajinskými autory[3][4] termínem maloruština nebo maloruské nářečí. Název vycházel z koncepce např. A. I. Sobolenského, S. K. Buliče a částečně N. S. Trubeckého, podle které jsou ukrajinské jazyky jen nářečím ruského jazyka.

Filozofové a slavisté až v druhé polovině 19. století považovali maloruštinu za samostatný jazyk (Vladimir Ivanovič Dal, Pavlo Hnatovyč Žyteckyj, Fedir Jevhenovyč Korš, Alexej Alexandrovič Šachmatov, Pavel Jozef Šafárik, Franc Miklošič).

V první polovině roku 2017 byl Nejvyšší radou Ukrajiny přijat zákon, výrazně omezující užívání ruštiny v ukrajinské celostátní, místy i regionální televizi ve prospěch ukrajinštiny.[5]

Abeceda a výslovnost

Ukrajinština se píše cyrilicí. Ukrajinská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: А Б В Г Ґ Д Е Є Ж З И І Ї Й К Л М Н О П Р С Т У Ф Х Ц Ч Ш Щ Ь Ю Я
malé: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
kurzíva: а б в г ґ д е є ж з и і ї й к л м н о п р с т у ф х ц ч ш щ ь ю я
transliterace (vědecký přepis) a b v h g d e ě ž z y i ï j k l m n o p r s t u f ch c č š šč ' ju ja
výslovnost a transkripce (běžný přepis) a b v h g d e je ž z y i ji j k l m n o p r s t u f ch c č š šč měkký znak ju ja

Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:[6]

  • дє = dě, тє = tě, нє = ně
  • дь = ď, ть = ť, нь = ň

Další poznámky:

  • V písmu se využívá též apostrof ('), který má obdobnou funkci jako tvrdý znak v ruštině.
  • G se změnilo na H, stejně jako v češtině. K označení skutečného G (vyskytuje se pouze v cizích slovech) slouží písmeno Ґ (např. ґрунт = grunt). Hláska H se před G upřednostňuje až do té míry, že se na Ukrajině váží na hramy, případně cestovatel, který jede na Ukrajinu, vyplňuje immihracijnu kartku.
  • Velmi často se používá I (ikavismus) tam kde jiné slovanské jazyky mají Ě[7][8], O nebo E, a to i v jednoslabičných slovech (bis = běs, pid = pod, lid = led).
  • Na začátek slov, která by v češtině začínala samohláskou O, se předsouvá V (jako v obecné češtině): він = on.
  • Na rozdíl od ruštiny a běloruštiny se nepřízvučné O nemění na A.

Slovní zásoba

Ukrajinská slovní zásoba má blíže západoslovanským jazykům (zejména polštině) než ruština.

Fotogalerie

  • Rozložení jazyků na Ukrajině (etnolingvistika)

    Rozložení jazyků na Ukrajině (etnolingvistika)

  • Postavení ukrajinštiny (2001)

    Postavení ukrajinštiny (2001)

  • Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)

    Jazyková situace na Ukrajině (rodný jazyk, 2001)

  • Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)

    Jazyková situace na Ukrajině (ukrajinské dialekty)

  • Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů)

    Tabulka ukrajinských souhlásek (konsonantů)

Příklady

Číslovky

Ukrajinsky Česky
один jedna
два dva
три tři
чотири čtyři
п'ять pět
шість šest
сім sedm
вісім osm
дев'ять devět
десять deset

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání ukrajinštiny s ruštinou je text uveden v obou jazycích. V písmu se od ruštiny dá snadno odlišit znakem, který se v latince používá pro i.

Všeobecná deklarace lidských práv

ukrajinsky

Всі люди народжуються вільними і рівними у своїй гідності та правах. Вони наділені розумом та сумлінням і повинні діяти у відношенні один до одного в дусі братерства.

přepis

Vsi ljudy narodžujuťsja vilnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom ta sumlinňam i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

rusky

Все люди рождаются свободными и равными в своëм достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства.

přepis

Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva.

číst

Vsě ljudi raždajutsa svabodnymi i ravnymi v svajom dastoinstvě i pravach. Ani nadělěny razumom i sověsťju i dalžny pastupať v atnašenii drug druga v duche bratstva.

ukrajinska evro-latinka

Vsi ľudy narodžujuť śa viľnymy i rivnymy u svojij hidnosti ta pravach. Vony nadileni rozumom i sumlinn'am i povynni dijaty u vidnošenni odyn do odnoho v dusi braterstva.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Reference

  1. Росстат: подавляющее большинство крымчан считают родным языком русский. РИА Новости [online]. 20150319T1234+0300Z [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Florinskij T. D.: Malorusskij jazyk i "ukrajinsko-ruskij" literaturnyj separatizm. Sankt Peterburg. 1900
  3. Kostomarov M. I.: Slavianska mifologija. Kyjiv. 1847. str. 350.
  4. I. Koljarevskyj Вергилиева Энеида на малороссийский диалект (Vergíliova Eneida v maloruském nářečí)
  5. V ukrajinských televizích bude převažovat ukrajinština. Parlament přijal zákon, který omezí ruštinu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-05-23 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  6. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89. 
  7. Ukrainische Sprache. www.uni-protokolle.de [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30. 
  8. BECKER, LEE A. On the Phonetic Nature of the Origin of Ukrainian Ikavism. Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 1980, roč. 22, čís. 3, s. 400–407. Dostupné online [cit. 2019-04-05]. ISSN 0008-5006. 

Literatura

  • Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0475-0. Kapitola Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny, s. 76–89. 

Související články

Externí odkazy

  • Wikipedie
    Wikipedie
    Ukrajinská verze Wikipedie, svobodné encyklopedie
  • Slovníkové heslo ukrajinština ve Wikislovníku
  • Kategorie Ukrajinština ve Wikislovníku
  • Transkripce z ukrajinské cyrilice, Internetová jazyková příručka
  • (anglicky) Ukrainians, Encyclopedia of Ukraine
  • (česky) Slovanský národopis, Pavel Jozef Šafárik, str. 8 – 29
  • (německy) Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten, Pavel Jozef Šafářik, str.33, 34 a 23
  • (ukrajinsky) Historie ukrajinského jazyka (ukrajinská Wikipedie) (první odstavec)
  • (ukrajinsky) Od 1. 6. 2006 ukrajinština regionální úřední jazyk Srbska
Jazyky Ruské federace
Úřední jazyk federace
Úřední jazyky
federálních subjektů
abazinština • adygejština • agulština • altajštinaavarštinaázerbájdžánštinabaškirštinaburjatština • cachurština • čečenštinačuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutštinakabardo-čerkeštinakalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajštinaosetština • rutulština • tabasaranština • tatarštinatuvinština • ukrajinština • udmurtština
Neúřední jazyky menšin
s oficiálním statutem
čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finštinachantyjštinajukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelštinakazaštinakomi-permjačtinamansijštinaněnečtinaselkupštinavepština
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph126868
  • PSH: 6744
  • BNF: cb119636087 (data)
  • GND: 4120373-2
  • IEU: U\K\Ukrainianlanguage
  • LCCN: sh85139389
  • NDL: 00573984
  • NLI: 987007560842305171