Operace Blau

Operace Blau
konflikt: Velká vlastenecká válka
{{{alt}}}
Německý postup 7. května - 23. července 1942
trvání: 28. června – 24. listopadu 1942
místo: Rostov na Donu, Voroněž, Don, Kubáň, Kavkaz, SSSR
výsledek: Strategické selhání Osy
strany
Německá říše Německo
Rumunsko Rumunsko
Italské království Itálie
Maďarské království Maďarsko
Chorvatsko Chorvatsko
Slovensko Slovensko[1]
Sovětský svaz Sovětský svaz
velitelé
Německá říše Adolf Hitler
Německá říše Fedor von Bock
Německá říše M. von Weichs
Německá říše Wilhelm List
Německá říše Erich von Manstein
Německá říše Paul von Kleist
Německá říše Alexander Löhr
Německá říše W. von Richthofen
Sovětský svaz Alexandr Vasilevskij
Sovětský svaz Georgij Žukov
Sovětský svaz Dmitrij Kozlov
Sovětský svaz Ivan Tjulenjev
Sovětský svaz Semjon M. Buďonnyj
Sovětský svaz Filipp Golikov
Sovětský svaz Rodion Malinovskij
Sovětský svaz Andrej Jeremenko
Sovětský svaz K. Rokossovsky
Sovětský svaz Semjon Timošenko

síla
zpočátku: 1 300 000
  1 million Němců
  300 000 n. spojenců
1 900 tanků
1 610 letadel
zpočátku: 2 700 000
  1 700 000 vojáků
  1 000 000 rezerv
3 720 tanků
~ 1 671 letadel[2]
ztráty
celkem: 1 013 000[3] celkem: 2 226 416
1 111 681 mrtvých
nebo pohřešovaných
1 114 735 raněných
a nemocných[4]

Operace Blau byl krycí název německé ofenzívy v době druhé světové války v roku 1942.

Operace se účastnila Skupina armád Jih, která byla později rozdělena na Skupinu armád A směřující na Kavkaz a Skupinu armád B směřující na Stalingrad. Od podzimu se plánovalo ze spojeneckých vojsk u Skupiny armád B, vytvořit další Skupinu armád Don, ta ale vznikla až v listopadu během bitvy u Stalingradu.

Hlavním cílem operace bylo zničení jižní části sovětských vojsk a obsazení kavkazských ropných polí v oblasti Baku, později byla operace rozšířena o dosažení Volhy v oblasti Stalingradu a zastavení tamější vodní cesty. I u této operace se zdálo, že probíhá ve stylu Blitzkrieg, ale německý Wehrmacht trpěl nedostatkem posil. Některé jeho divize měly pouze 50 % stavu jednotek.

Tankový boj, 17. červen 1942
Německé dělostřelectvo, srpen 1942

Na německé straně se operace účastnilo velké množství spojeneckých vojáků (jedna maďarská armáda, dvě rumunské armády a jedna italská armáda), které byly vyčleněny na méně důležitá místa fronty u skupiny armád B. Dne 28. června zahájili Němci a jejich spojenci útok. Sovětské jednotky, po rychlém ústupu, který se změnil v úprk, musely byt zastavovány takzvanými zadržovacími oddíly, které jich nechaly mnoho popravit. Po ústupu se ale na břehu Donu zakopaly 62. a 64. sovětská armáda a držely se zde celý měsíc. Po vyčištění tohoto prostoru postoupili Němci na 60 kilometrů od Stalingradu a tanková armáda Hermanna Hotha byla zastavena až palbou kaťuší. Němci se nakonec ke Stalingradu dostali a jeho dobytí bylo svěřeno 6. armádě Friedricha Pauluse a 4. tankové armádě Hermanna Hotha.

Němci dokázali dobýt téměř 4/5 města, ale v listopadu podnikli sověti protiofenzívu s krycím názvem Uran a udeřili na obě křídla 6. armády, kterou tvořily rumunské armády. I přesto že Rumuni bojovali statečně, Sověti prorazili a hrozilo obklíčení celé 6. armády (cca 300 000 vojáků).

Německé nejvyšší velení chtělo podniknout kroky, aby se Paulus nedostal do obklíčení, ale Hitler to s pomocí Göringa zamítl. Pro obklíčené německé vojáky však nedokázala Luftwaffe splnit svůj slib, že bude denně dodávat přes 300 tun zásob. Reálných se nakonec ukázalo pouze 150 tun. Polní maršál Paulus naléhal na Hitlera, aby mu povolil probít se z obklíčení, přece jen měl Paulus k dispozici přes 25 divizí, ale Hitler to odmítl, s tím že pomoc přijde zvenku.

6. armádu se nepodařilo vysvobodit, a tak 31. ledna 1943 polní maršál Paulus kapituloval. Odhaduje se že Němci přišli při ofenzívě o 250 000 vojáků, kteří buď padli, nebo byli zajati.

Jednotky Osy nasazené v operaci Blau

Skupina armád JihFedor von Bock do 13. července 1942, v červenci se Sk. armád Jih rozdělila na Sk. armád A a Sk. armád B.

Skupina armád A – Wilhelm List, od 12. září Adolf Hitler, od 22. listopadu 1942 Ewald von Kleist

Skupina armád BMaximilian von Weichs

Jednotky SSSR nasazené v oblasti operace Blau

Rudoarmějec hází ruční granát, 1. září 1942

Brjanský Front – Filipp Ivanovič Golikov, v červenci krátce Nikandr Jevlampijevič Čibisov a ještě ten měsíc jej střídá Konstantin Konstantinovič Rokossovskij a od září Max Andrejevič Rejtěr.

  • 13. armáda – Nikolaj Pavlovič Puchov

Jihozápadní Front – Semjon Konstantinovič Timošenko, od 12. července přejmenováno na Stalingradský Front Vasilij Nikolajevič Gordov a od srpna Andrej Ivanovič Jerjomenko

Jižní Front – Rodion Jakovlevič Malinovskij, od července ?

  • 37. armáda -
  • 12. armáda -
  • 18. armáda -
  • 56. armáda -

Severokavkazský Front – Semjon Michajlovič Buďonnyj
Zakavkazský Front – Ivan Vladimirovič Ťuleněv

Mapy Operace Blau

  • (anglicky) počátek operace květen 1942
  • (rusky) počátek operace květen 1942
  • (anglicky) situace k listopadu 1942

Reference

  1. Holt (2009), p. 47.
  2. Bergström 2007, pp. 49–50.
  3. Antill (2007), p. 87.
  4. Glantz (1995), p. 295.

Externí odkazy

Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války
Operace Barbarossa Obrana Brestské pevnosti • Bitva u Bělostoku a Minsku Bitva u Brodů Bitva u Smolenska • Obležení Oděsy Bitva o Kyjevský kotel Bitva před Moskvou Pokračovací válka Obležení Leningradu Bitva o Sevastopol • Bitva o Rostov Kerčsko-feodosijská operace Děmjanský kotel Druhá bitva o Charkov Operace Blau • Bitva u Voroněže Bitva o Ržev Bitva o Kavkaz Bitva u Stalingradu Operace Uran Operace Saturn Bitva o Velikije Luki Operace Mars Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Sokolova Bitva u Kurska Operace Kutuzov Operace Vojevůdce Rumjancev Operace Suvorov Bitva o Dněpr Bitva o Kyjev • Dněpersko-karpatská operace Žytomyrsko-berdyčevská operace Leningradsko-novgorodská operace Korsuň-ševčenkovská operace Bitva u Kamence Podolského Krymská operace Operace Bagration Bitva v oblasti Tali-Ihantala Lvovsko-sandoměřská operace Jasko-kišiněvská operace Karpatsko-dukelská operace Baltická operace Bělehradská operace Budapešťská operace Viselsko-oderská operace Západokarpatská operace Východopruská operace Bitva u Jasla Boje o Liptovský Mikuláš Východopomořanská operace Operace Jarní probuzení Ostravská operace Hornoslezská operace Bratislavsko-brněnská operace Vídeňská operace Bitva o Berlín Pražská operace
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
  • 1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • 1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
  • 1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
  • 1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
  • 1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
  • 1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Plzeňské povstání (5.–6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 8.)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ph541859
    • LCCN: sh2011000805
    • NLI: 987007593070505171